Divadelní společnost Rádobydivadlo Klapý
uvádí hru Marina Carr, režie Ladislav Valeš
U kočičí bažiny
V pátek 13. 4. 2018
od 19.00 hod.
Sál restaurace Koruna
Vstupné 50 Kč
Podrobnosti naleznete zde: U Kočičí bažiny
Divadelní společnost Rádobydivadlo Klapý
uvádí hru Marina Carr, režie Ladislav Valeš
U kočičí bažiny
V pátek 13. 4. 2018
od 19.00 hod.
Sál restaurace Koruna
Vstupné 50 Kč
Podrobnosti naleznete zde: U Kočičí bažiny
Letos i u nás v Hrobu celá
Noc s Andersenem
Noc z pátku 23. 3. 2018 od 19.00 – na sobotu 24. 3. 2018 do 9.00 hod.
Noc na téma „Povídání o pejskovi a kočičce“ a „Rychlé šípy“
Štěstí přeje dříve přihlášeným, počet míst je omezen kapacitou lektorů!!!
Co s sebou:
Bude se hodit: Pejsek a kočička anebo Rychlé šípy v jakékoliv podobě, maska, hračka, tričko, kniha, časopis, audio anebo video verze
Oblíbené občerstvení připravené doma, bábovka, koláč, jednohubky… cokoliv co rádi mlsáte a chcete představit ostatním.
Nejoblíbenější kniha
Praktické: spacák, karimatka, přezůvky, pyžamo, kartáček na zuby, pasta
Co zajistíme: dostatek tekutin, hry a kvízy, pastelky, barvy i papíry, projekci a v neposlední řadě odměny a starostlivou péči po celou Noc s Andersenem.
„Nocovné“ 100 Kč / dítě
„Nocovné“ neplatí, aktivně zapojený a nocující rodič ani jeho dítě / děti.
Letos Vás opět srdečně zveme na „Vítání jara“
(což jak vidno je letos opravdu zapotřebí)
Sobota 24. 3. 2018
Sraz masek do průvodu u restaurace Koruna ve 14.00 hod.
Po definitivním zatočení se zimou (vhození Morany do potoka), slavnostně otevřeme část nového hřiště, oceníme nápadité masky a zatančíme v rytmu jara pod kaštany u Koruny.
Divadelní společnost Broukovcovo kamdivadlo
představí one man show Jaroslava Střelky
oceněno za autorský text i herecké ztvárnění
ZAHRAJ TY EJSÍKY
V pátek 9. 2. 2018 od 19.00 hod.
Na sále restaurace Koruna
Vstupné 50 Kč
Jako pozvánku Vám nabízím ukázku z autorského a oceněného textu:
Hele, já…já bych to s dovolením vyprávěl sám! Ano? Díky. Jednou mě horký beton zavedl před prodejnu gramofonových desek a já upřel svůj neposkvrněný zrak do její výlohy. Můj pohled zaujala SP deska s nápisem Katapult. Byl jsem fascinován barevným obalem, na kterém byli tři pánové s dlouhými vlasy a v podivném oblečení. Nikdo, koho jsem do té doby znal a koho jsem vídal, neměl tak dlouhé vlasy a nikdo nenosil tak zvláštní oblečení. Obrázek toho přebalu přede mnou jakoby narůstal do velikosti, až jsem měl pocit, že vyplňuje celou výlohu. V té chvíli už jsem ani nevnímal, že se rukama o výlohu opírám a dýchám na sklo. Do výlohy jsem koukal, jak holčička na panenku, o níž ví, že čůrá, papá, kaká, krká a chrápe nahlas a že jí musí mít. Zíral jsem, jak chlap na nové auto, které má bezúdržbovou, dlouhonohou, blonďatou spolucestující v ceně. Jak diabetik na perníkovou chaloupku. Zcela konsternován jsem vstoupil do onoho obchodu a chtěl si, neznalý však maloobchodních cen, gramodesku koupit. Když jsem se však z povolaných úst dozvěděl, že stojí celých dvanáct korun(!), tak má autohypnóza pomalu povolila a mozkem se začala rojit finanční srovnávání, které můj dosavadní život mohl poskytnout. Dvanáct korun za malou SP desku, to je ale taky šedesát šumáků, osm a půl sáčku s Vitacitem, troje Startky bez filtru nebo hodně, hodně moc čtverečkovaných sešitů na kterých bych sám se sebou mohl mastit piškvorky hodně, hodně dlouho. Zatímco jsem část mozku zahlcoval porovnáváním cen, tak jiná, zákeřná část mozku vyslala nepozorovaně signál, a já vysypal dvanáct korun na pult. Zacinkalo to a já se stal majitelem gramofonové desky. Vůbec jsem nevěděl, co to mám, jak to zní, jak to chutná, voní, co tady někde ucítím, až do rýhy ponořím jehlu gramofonu.